Vysoké Tatry - Štrbské pleso, vodopád Skok, Popradské pleso

Den druhý v Tatrách a my přemýšlíme, kam povedou naše kroky. Věděla jsem, že se chci podívat ke Štrbskému plesu - taková klasika, kterou prostě nesmíte vynechat, když plánujete cestu do Vysokých Tater. A tak bylo rozhodnuto - pojedeme ke Štrbskému plesu a tam uvidíme, co vymyslíme dál. Nebyli jsme ještě moc zkušený a tak jsme moc neplánovali, ale věděli jsme tak přibližně, co chceme navštívita vidět.

Ke Štrbskému plesu v podstatě dojete autem, je od parkoviště vážně pár metrů, ale i tak to byla příjemná procházka, projít se kolem plesa. No příjemná, ale kraťoučká a my moc nevěděli, co dál. Šli jsme proto zkoumat ukazatele a vybrali jsme si trasu na vodopád Skok. Nebyla dlouhá a náročná, takže bylo jasno. :D

Vydali jsme se k vodopádu. Trasa to byla taková pohodová, nenáročná (i když to říkám až teď, když už mám nějaký náročnější trasy za seboua v té době jsem neměla). Cesta k vodopádu nám trvala asi hoďku a půl.. celkově tam i zpátky to bylo kolem deseti kilometrů. Během cesty se ale začalo zhoršovat počasí, bylo zataženo a každou chvíli to vypadalo na pořádný slejvák. Snažili jsme si nic si z toho nedělat a jít v klidu dál. Když jsme došli k vodopádu, udělali pár fotek, tak samozřejmě začalo pršet. Ani jsme si teda vodopád pořádně neužili - mám totiž ráda na místě nějakou dobu zůstat, sednout si a užít si to, načerpat energii toho místa. V dešti to jde ale docela blbě a tak jsme se vydali zpátky. Při zpáteční cestě pršet přestalo, došli jsme zpátky ke Štrbskému plesu, dali si oběd a řekli si, že když už neprší můžem ještě někam. Zvolili jsme zase kratší "procházku" tentokrát k Popradskému plesu. Já byla klasicky zase nadšená a nechápala jsem, že jsme v Tatrách do teď nebyli. Uťapkaný jsme se vraceli zptáky na ubytování a těšili se, co nám přinese další den.